Postaví v Londýně největší dřevěný dům na světě?

Kdybyste to náhodou nevěděli, dřevo je nový beton. Vážně a bez ironie. Zatímco v Česku jsou dřevostavby záležitostí hlavně rodinných domů, ve světě se už běžně ze dřeva staví několikapatrové rezidenční projekty. A existují také smělé plány na výstavbu dřevěných mrakodrapů. Nově také v Londýně.

Continue reading

Tak to máme rádi: Minimalismus, dřevo a hlína

Menší dřevostavba navržená v minimalistickém stylu stojí už od roku 2008 ve švýcarském městečku Ossingen. Dům má minimalistický design, dřevěnou konstrukci doplňují hliněné omítky z místních zdrojů. Architekt Reto Brawand dům navrhl tak, aby byl úsporný a jeho výstavba byla co nejvíce ekologická.

Konstrukce domu je dřevěná, majitelé si v této souvislosti chválí hlavně rychlost výstavby. Konstrukce totiž byla postavena za týden. Jako izolace je použita 35cm vrstva celulózy. Za zmínku stojí také způsob těžby borového dřeva, které bylo použito na konstrukci a fasádu. Stromy byly poraženy v souladu s fázemi měsíce, což by se mělo pozitivně projevit nejen na kvalitě dřeva, ale i v určitých metafyzických aspektech života a dobrého pocitu v domě.

Fasáda domu je upravena šedou olejovou lazurou. Majitelé domu si přejí sledovat jeho stárnutí a postupné přirozené šednutí, lazura proto výslednou barvu domu spíš sjednotila, než aby ji nějak dramaticky změnila. Uvnitř domu jsou použity hliněné omítky o tloušťce 6 cm. Jde o místní hlínu s příměsí konopí a bentonitu.

Příčky jsou pak z třívrstvých smrkových dřevěných panelů. Majitelé si v interiéru přáli co nejméně dveří; některé z nich jsou řešeny jako posuvné. Architekt v řešení interiéru přiznává drobnou inspiraci japonskou architekturou.

Zdroj: Dřevoastavby.cz, Foto: Reto Brawand

Hliněné omítky – krásný a přírodní materiál téměř pro každý interiér

Hliněné omítky v současnosti zažívají svůj velký boom. Stěna s hliněnou omítkou krásně doplní téměř jakýkoli interiér – od starého venkovského domu, přes běžný panelákový byt až po moderní kancelář.

S hliněnými omítkami lze tvořit pěkná sgrafita. (Foto: autor) 

Hliněná omítka v interiéru působí jako přirozená klimatizace (I když tento vliv se podle některých odborníků trochu přeceňuje). Vrstva hlíny na stěně díky svým vlastnostem reguluje vzdušnou vlhkost s místnosti s tím i přispívá k lepšímu mikroklimatu.
Hodí se proto třeba i do koupelny, kde pohlcuje vlhkost a zabraňuje rosení skel a zrcadel. Nezanedbatelné jsou také dobré zvukově-izolační vlastnosti hlíny a příjemná „uklidňující“ barevnost i struktura celého materiálu. A nelze rovněž pominout pozitivní ekologické aspekty toho materiálu, protože součástí hliněné omítky je pouze hlína, písek, přírodní pigmenty a případně další organické příměsi, jako je konopná drť či různá dekorační semínka rostlin.


Hliněná omítka může být součástí i moderního interiéru. (Foto: Hlinaprodum.cz) 

V Česku působí několik výrobců a dodavatelů hliněných omítek, takže si snadno vyberete tu, která vám bude strukturou a barvou nejvíce vyhotovovat. Za redakci můžeme doporučit firmu Picas z Hradčan u Tišnova, s jejichž produkty máme velmi dobré zkušenosti. Omítku zde můžete koupit v 50kg pytlích nebo i ve velkém tunovém vaku.

Od organického po velmi moderní vzhled

Hlína je velmi flexibilní materiál. Lze ji různě dobarvovat přírodními pigmenty, případně používat různé dekorační příměsi. „Novinkou je přidávání kousků bylin, drcených mušlí, skleněných peciček, slídy nebo dekorativní slaměné řezanky. Tím se vytvoří jakási hloubka dané omítky,“ popisuje možnosti dekorace hliněných omítek Martin Papež z webu Hlinaprodum.cz, který se aplikací hliněných omítek zabývá.

Hliněná omítka nemusí být jen hnědá. Zde byla na finální vrstvu použita bílá omítka Picas. (Foto: Hlínaprodum.cz)

Omítky z hlíny jsou díky tomu vzhledově velmi variabilní. Je možné s nimi dosáhnout velmi organického a – řekněme – rurálního vzhledu, stěny však mohou být i jednolité a velmi abstraktní. Hlínu lze také dobře tvarovat, na stěně s ní můžete tvořit různé reliéfy, dobře se také tvarují třeba oblé plochy na ostění oken či dveří.

 Pozor na vodu a příliš hladké povrchy

Hlavní omezením hliněných omítek je jejich citlivost na vodu. Na vnější omítky domu je proto hlína použitelná jen velmi omezeně. Naopak v koupelně ji (samozřejmě kromě sprchových koutů) aplikovat bez problémů můžete. S vyšší vzdušnou vlhkostí se totiž hliněná omítka dovede vypořádat velmi dobře. Problematická může být také aplikace na příliš hladké povrchy, jako je třeba sádrokarton. My jsme ale hlínu bez problémů aplikovali na betonový povrch v panelovém domě a omítka drží velmi dobře. Ale o tom někdy příště.

Kolik vás bude hliněná omítka stát?

Celková cena hliněných omítek se odvíjí od celého technologického procesu jejich nanášení. Ten má většinou tři fáze – podkladový přilnavostní nátěr (špric), hrubou omítku a finální jemnou vrstvu. Ceny se pohybují zhruba v následujících hodnotách:

  • Přilnavostní nátěr cca 0,5Kg/m2 (prostě jen rozmíchaná omítka ve vodě) – 4 Kč/m2
  • Hrubá omítka s řezankou při tloušťce 1,5cm = 25,5Kg – 130 Kč/m2
  • Základní jemná omítka – 33 Kč/m2
  • Barevná nebo japonská jemná omítka – 106 Kč/m2

Pokud si hliněnou omítku neaplikujete svépomocí, je k cenám samozřejmě nutné připočítat náklady na práci řemeslníka, která celý proces prodraží na cca 500 Kč za m2 za základní variantu v přírodních barvách.

Chcete experimentovat? Zkuste si omítku namíchat sami

Ušetřit samozřejmě můžete, pokud se rozhodnete připravit si vlastní směs na hliněnou omítku z hlíny a písku. Takovýto kutilský postup může být velmi zábavný, avšak náročnější na čas. Je totiž nutné najít ve svém okolí zdroj hlíny, hlínu pak „vytěžit“, přesít a správně stanovit poměr mezi hliněnou a pískovou složkou. Omítky s různými poměry těchto složek je pak nutné vyvzorovat na stěnu, a použít pak takový vzorek, který nebude praskat.

 Dobrým zdrojem hlíny mohou být třeba staré nepálené cihly z bouračky. Hodně vesnic má také staré hliniště, nebo třeba zrušenou cihelnu. Zde všude můžete dobrý zdroj hlíny objevit. A je možné experimentovat i s přírodními barvami. Vhodné hlíny najdete ve starých lomech. Krásné okrové hlíny je možné nabrat třeba ve zrušeném Lomu v Rudici u Blanska. Pověstné jsou v tomto i lomy a lokality okolo Karlových Varů.

Dům, který komunikuje se zahradou

V Česku se s dřevostavbami neobvyklých tvarů příliš nesetkáváme, takto je velmi příjemnou výjimkou. Nízkoenergetická dřevostavba nezvyklého tvaru, oceněná čestným uznáním Grand Prix architektů za rok 2014.


Dům od studia ASGK Design je řešen jako jeden obytný prostor se dvěma galeriemi, které slouží jako ložnice. V přízemí se pak nachází obytné prostory, kuchyň a knihovna. Z přízemí je velmi dobrý výhled do zahrady a na okolní krajinu. Díky materiálu fasády (modřínové dřevo) a neobvyklému tvaru dům spíš splývá s okolím a příliš na sebe neupozorňuje, což byl samozřejmě záměr architektů.
Domek slouží převážně k víkendovým únikům majitele a jeho dětí.

Konstrukčně se jedná o sloupkovou dřevostavbu z KVH hranolů spojených OSB deskami. Jako tepelná izolace stěn a střechy bylo použito 18 cm minerální vaty a celkem 12 cm dřevovláknitých desek. V podlaze přízemí je 20 cm izolace. Fasáda je odvětrávaná se vzduchovou mezerou, bezrámová okna tvoří izolační trojsklo. Nenosné příčky jsou řešeny ze sádrokartonových desek. Dům Zilvar je nízkoenergetický, všechny obvodové konstrukce jsou difuzně otevřené.

Ačkoli jde o drobnější víkendovou stavbu, je dům Zilvar dokonalou ukázkou technologických a designových možností moderních dřevostaveb sloupkové konstrukce. Využívá hlavní přednosti dřeva jako přírodního materiálu, který stárne do krásy. Modřínové dřevo totiž časem zešedne a dům se tak stane i při svém sebevědomém designu dokonale nenápadným a dobře zasazeným do okolního prostoru zahrady s jezírkem a vzrostlými stromy.

Psáno pro Dřevoastavby.cz, zdroj obrázku: ASGK Design.