Luxfery – materiál s tradicí, který opět vrací na výsluní

Jak zachránit tmavší kouty v bytě? Jedním z mnoha řešení je použití průsvitných skleněných tvárnic. Jejich nadužívání v dobách socialistického stavebnictví, vyzývavé a necitlivé kombinace zářivých barev na schodištích a chodbách domů mělo za následek odliv zájmu o tento způsob prosvětlení stěn. Dnes se ale luxfery opět vrací jako esteticky působivý a praktický materiál.

Continue reading

Postaví v Londýně největší dřevěný dům na světě?

Kdybyste to náhodou nevěděli, dřevo je nový beton. Vážně a bez ironie. Zatímco v Česku jsou dřevostavby záležitostí hlavně rodinných domů, ve světě se už běžně ze dřeva staví několikapatrové rezidenční projekty. A existují také smělé plány na výstavbu dřevěných mrakodrapů. Nově také v Londýně.

Continue reading

Shou sugi ban – stará japonská povrchová úprava dřeva

Trochu netradiční, ale velmi působivou technikou povrchové úpravy dřeva je Shou sugi ban. Jedná se opálení dřeva a následnou úpravu zuhelnatělého povrchu dřeva. V Japonsku se takto upravují hlavně desky z cedrového dřeva, a klidně bych to vyzkoušel i na běžné smrkové dřevo. Podobnou techniku použili tvůrci k úpravě fasádních prken u domku Zilvar.

Foto: Shousugiban.com


Postup je vlastně jednoduchý – dřevo opálíte hořákem do černa a poté vrstvu uhlíku kartáčujete až do odstínu, který potřebujete. Poté se prkna umyjí a nakonec se desky napouštějí olejem. Při kartáčování jsou doporučeny ochranné pomůcky – vzniká přitom jemný černý prach.

Pěkná realizace Shou sugi ban – dům Uhlík od studia Mjölk architekti

Výsledkem je pak černohnědá barva dřeva s prosvítající kresbou, která může i v závislosti na osvětlení měnit odstín směrem ke stříbrné a šedé. Povrchová úprava Shou sugi ban má konzervační účinek – dřevo je odolnější proti hmyzu i nepřízni počasí a zlepšuje se také jeho odolnost vůči ohni. Dobře provedená povrchová úprava Shou sugi ban prý vydrží minimálně 80 let. Jak se provádí v praxi, nejlépe ukazuje následující video:

 

Tak to máme rádi: Minimalismus, dřevo a hlína

Menší dřevostavba navržená v minimalistickém stylu stojí už od roku 2008 ve švýcarském městečku Ossingen. Dům má minimalistický design, dřevěnou konstrukci doplňují hliněné omítky z místních zdrojů. Architekt Reto Brawand dům navrhl tak, aby byl úsporný a jeho výstavba byla co nejvíce ekologická.

Konstrukce domu je dřevěná, majitelé si v této souvislosti chválí hlavně rychlost výstavby. Konstrukce totiž byla postavena za týden. Jako izolace je použita 35cm vrstva celulózy. Za zmínku stojí také způsob těžby borového dřeva, které bylo použito na konstrukci a fasádu. Stromy byly poraženy v souladu s fázemi měsíce, což by se mělo pozitivně projevit nejen na kvalitě dřeva, ale i v určitých metafyzických aspektech života a dobrého pocitu v domě.

Fasáda domu je upravena šedou olejovou lazurou. Majitelé domu si přejí sledovat jeho stárnutí a postupné přirozené šednutí, lazura proto výslednou barvu domu spíš sjednotila, než aby ji nějak dramaticky změnila. Uvnitř domu jsou použity hliněné omítky o tloušťce 6 cm. Jde o místní hlínu s příměsí konopí a bentonitu.

Příčky jsou pak z třívrstvých smrkových dřevěných panelů. Majitelé si v interiéru přáli co nejméně dveří; některé z nich jsou řešeny jako posuvné. Architekt v řešení interiéru přiznává drobnou inspiraci japonskou architekturou.

Zdroj: Dřevoastavby.cz, Foto: Reto Brawand

Nejen pro nomády. Jak se dá vylepšit maringotka?

Maringotky jsou v současné době docela populární a mnoho lidí se je opravuje nejen na rekreační, ale někdy také na trvalé bydlení. Stačí totiž sehnat dobrý pozemek, na inzerát koupit nějakou starší maringotku, kterých je u nás k mání docela dost, a po úpravách (hlavně po zateplení) může vzniknout pěkné, byť trochu alternativní bydlení.

Maringotek si všímají samozřejmě také architekti a designéři. Ukážeme si dva projekty z českých studií.

Z nouzového řešení vzniklo pěkné bydlení

Designérka Monika Lněničková ze studia Miramari chtěla na svém pozemku postavit menší stavbu, která by sloužila jako víkendové bydlení a zároveň vyhověla regulativům stavebního úřadu. Protože na našem trhu neobjevila nic, co by její potřeby uspokojilo, rozhodla se navrhnout si moderní maringotku.

Nejde ale nakonec o maringotku v pravém slova smyslu, spíš jen o domek, který je vzhledem maringotek inspirován. S maringotkou není možné vyjet na silnici a podvozek slouží hlavně jako dekorace a pro krátkodobé posuny na pozemku. Jinak jde o plně vybavený malý dům o rozloze 24 m2 s kuchyní, koupelnou i toaletou. Cena maringotky začíná na 650 000 Kč.

Maringotka 2.5

Do projektu „maringotky“ pro dva (a půl) se pustili i mladí architekti ze studia VIDA architekti. Jako svůj výchozí bod zvolili klasickou dřevěnou maringotku na půdorysu o velikosti 7 x 2,4 m, jejíž potenciál jim přišel dosud málo prozkoumaný. I když se 16 m2 může zdát jako naprosté minimum, architektům se do něj podařilo umístit základní funkce pro pobyt dvou dospělých lidí s jedním malým dítětem. Je zde tedy ložnice, kuchyně, koupelna, kompostovací toaleta a v rámci možností i dostatek úložných prostor.

Znáte nějaké další příklady zajímavých konverzí maringotek?

Foto: Dřevoastavby.cz

Pěkný koncept skromného ekologického domu

Skromný malý dům postavený hlavně z lokálních materiálů navrhl architekt Petr Hájek. Dům umožňuje bydlení pro jednu či dvě osoby a mělo by být možné jej postavit za pouhých sto tisíc korun. Jedná se ale do malý dům navržený v duchu etiky dobrovolné skromnosti. Dočká se někde realizace?

Dům má zastavěnou plochu 25 m2 a je povětšinou postavený z materiálu dostupného na zahradě: kamenů, kulatiny, sena nebo slámy, došků nebo šindele. Podle návrhu je nutné ve stavebninách zakoupit: vnitřní dřevoštěpkové zavětrovací OSB desky, které plní funkci parobrzdy a windstopru 🙂 okna a vstupní dveře, cement na vyzdění vnějšího líce základů a komína, trocha pěnoskla na svislé oddělení vnitřní teplé a vnější studené části základů, spojovací materiál. Kamna, vnitřní zařízení, prkna na podlahu mohou být z druhé ruky.

Tesařská konstrukce domu je z neopracované kulatiny, konstrukce je zavětrovaná OSB deskami. Z vnitřní strany je hliněná omítka, jako izolační materiál je možné použít slámu nebo seno. Z vnějšku je fasáda kryta naskládaným dřevem na otop a omítku nevyžaduje. Dům je založen na základových pasech, které jsou od terénu odděleny vrstvou pěnoskla. Podlaha je jednoduchá a připomene staré domy – jde o fošny na masivních polštářích uložených do akumulační vrstvy kameniva.

Interiér domu připomíná jurtu. Je vybaven gaučem pro dva lidi a kuchyňkou se sporákem. Půdní prostor vyplňuje seno, do něhož lze v zimě ukládat zásoby potravin – jde vlastně o přirozenou lednici. O koupelně a toaletě se autor nezmiňuje a počítá se s ní asi mimo dům. Domek je možné připojit na rozvod elektřiny, v plánu je také instalace ostrovní solární elektrárny.

Domeček je podle našeho názoru hodně spartánský, ale nepostrádá jistý „antisystémový“ půvab. Dočkáme se někde realizace? Pokud ano, pokusíme se domluvit s autory a nafotit.

Zdroj: Ateliér Hájek 

Navštivte plusový dům a další úsporné stavby

Každý chce žít ve kvalitním domě s minimálními náklady na energie. Naplánovat a postavit takové bydlení ale nemusí být úplně jednoduché. Právě proto se už podvanácté po celém světě konají Dny otevřených pasivních domů. Poslání akce je jasné: sdílet zkušenosti, dobré nápady a příklady dobré praxe mezi majiteli, architekty i zájemci o bydlení. Letos se uskuteční o víkendu 13. až 15. listopadu a zapojí se do ní i desítky objektů v celé České republice.

Navštivte pasivní domy i zajímavé rekonstrukce

Mezinárodní Dny pasivních domů nabízejí unikátní možnost zeptat se majitelů domů, jejich uživatelů, architektů a projektantů na věci, které vás opravdu zajímají. Akci v Česku koordinuje Centrum pasivního domu, které plánuje pro letošní rok otevření několika desítek zajímavých objektů.

„Návštěvníci si budou moci vybrat, zda chtějí vidět zabydlené nebo rozestavěné rodinné domky, ukázky zajímavých rekonstrukcí. Připraveny budou exkurze do bytových domů v pasivním standardu, ale také návštěva v kancelářských budovách nebo základní umělecké škole,“ prozrazuje Jan Bárta, ředitel Centra pasivního domu.

Prohlédněte si „plusový“ dům

Návštěvy jsou bezplatné, Dny pasivních domů probíhají díky ochotě majitelů, kteří se akci věnují ve svém volném čase. Jedním z nich je i projektant Rostislav Kubíček, jehož dům nejenže šetří energii, ale v celkové roční bilanci má dokonce přebytky!

Jedinečnou šanci získat vhled a zkušenosti s bydlením v pasivních domech budou mít všichni o víkendu 13. až 15. listopadu. Bližší informace a mapa všech otevřených domů jsou k dispozici na stránkách www.pasivnidomy.cz/dpd. Součástí akce bude i bohatý doprovodný program včetně užitečného školení pro každého potenciálního stavebníka.

Designový dům na kolech

Malé domy ať už pevně umístěné nebo na kolech se v USA těší velkému zájmu. Rozhodně přitom nejde o rozmar nějakých podivínů. Obyvatelé malých domů si pochvalují hlavně vyšší svobodu, malý prostor je přitom podle nich hlavní motivací k jednoduššímu – a dalo by se říci i minimalistickému – stylu života.

Rostoucí obliba malých domů souvisí možná s nedávnou ekonomickou krizí, minidomy ale dobře korespondují se současným trendem dobrovolné skromnosti a důrazem spíše na kvalitu samotného žití než na příliš excesivní vlastnicví věcí, které by se vám do tak malého domu stejně nevešly.
Mobilní dům Escape Traveler amerického designéra a architekta   Kellyho Davise je jedním z celé řady zástupců toto trendu.

Ve svém segmentu patří k větším domům a na svou velikost je i poměrně drahý (v přepočtu zhruba 1 600 000 Kč) . Jedná se však o minidům s velice povedeným designem, krásnými detaily a podle všeho i výborným zpracováním.

Architekt při návrhu domu kladl důraz hlavně na velkou kuchyň, dům má také oddělený sprchový kout – není zde tedy často kritizované a pro malé domy či karavany typické spojení sprchy a toalety. Českým zájemcům může Escape Tarveler sloužit jako inspirace pro návrh třeba zahradního domku, chaty, či skromného bydlení.

Zdroj obrázků: Escape Traveler

Dům, který komunikuje se zahradou

V Česku se s dřevostavbami neobvyklých tvarů příliš nesetkáváme, takto je velmi příjemnou výjimkou. Nízkoenergetická dřevostavba nezvyklého tvaru, oceněná čestným uznáním Grand Prix architektů za rok 2014.


Dům od studia ASGK Design je řešen jako jeden obytný prostor se dvěma galeriemi, které slouží jako ložnice. V přízemí se pak nachází obytné prostory, kuchyň a knihovna. Z přízemí je velmi dobrý výhled do zahrady a na okolní krajinu. Díky materiálu fasády (modřínové dřevo) a neobvyklému tvaru dům spíš splývá s okolím a příliš na sebe neupozorňuje, což byl samozřejmě záměr architektů.
Domek slouží převážně k víkendovým únikům majitele a jeho dětí.

Konstrukčně se jedná o sloupkovou dřevostavbu z KVH hranolů spojených OSB deskami. Jako tepelná izolace stěn a střechy bylo použito 18 cm minerální vaty a celkem 12 cm dřevovláknitých desek. V podlaze přízemí je 20 cm izolace. Fasáda je odvětrávaná se vzduchovou mezerou, bezrámová okna tvoří izolační trojsklo. Nenosné příčky jsou řešeny ze sádrokartonových desek. Dům Zilvar je nízkoenergetický, všechny obvodové konstrukce jsou difuzně otevřené.

Ačkoli jde o drobnější víkendovou stavbu, je dům Zilvar dokonalou ukázkou technologických a designových možností moderních dřevostaveb sloupkové konstrukce. Využívá hlavní přednosti dřeva jako přírodního materiálu, který stárne do krásy. Modřínové dřevo totiž časem zešedne a dům se tak stane i při svém sebevědomém designu dokonale nenápadným a dobře zasazeným do okolního prostoru zahrady s jezírkem a vzrostlými stromy.

Psáno pro Dřevoastavby.cz, zdroj obrázku: ASGK Design.