Zapomeňte konečně na polystyren – je tu dřevovlákno

První izolační materiály na bázi dřevovlákna se na trhu objevily zhruba před dvaceti lety. V současné době už jde o běžně využívanou izolační technologii. Izolační materiály z dřevovlákna jsou mnohem příjemnější a ekologičtější než polystyren, jsou ale také dražší.

Dřevovláknité desky se vyrábějí lisováním dřevěných vláken měkkého dřeva při vysoké teplotě. Podíl přidaných surovin, mezi něž patří především pojidla, vodoodpudivé látky či látky zajišťující nehořlavost, se pohybuje v řádu několika málo procent, hlavní složkou je vžedy přírodní vlákno. Většina výrobců tato aditiva vybírá s ohledem na zachování ekologického charakteru izolace. Většinou jde o přírodní pryskyřice jako pojivo a obyčejná soda jako zpomalovač hoření.

Dřevovlákno dobře izoluje

Dřevovlánité desky mají součinitel tepelné vodivosti (0,039 až 0,049 W/mK) v průměru jen o 10 až 15 procent horší než běžné izolace. Mohou proto sloužit jako zcela plnohodnotná tepelná izolace. Obvykle se ovšem do konstrukcí dřevostaveb zabudovávají jako součást stavebnicového systému, v němž tvoří doplňkovou vrstvu k tradiční tepelné izolaci. Nejčastěji je to minerální vata. V takové kombinaci dřevěné konstrukce velmi snadno dosahují hodnot U od parametrů nízkoenergetických objektů až po pasivní standard.

Konopí – perspektivní, ale zatím drahý materiál

Typicky přírodním materiálem, který se v poslední době objevuje stále častěji, je konopí. Používá se ve formě vláken desek k utěsňování spár a mezer, plsti, která se dá použít jako kročejová izolace nebo ve formě lisovaných desek pro izolace stěn a stropů.

Použití dřevovláknitých izolací

Detail skladby stěny s využitím dřevovláknitých materiálů. Konstrukce je z dřevěných i-profilů, v horní části obrázku je izolace Pavaflex, v dolní části minerální vlna. Konstrukci kryje záklop z desek Pavatex.

Konopí má nízký obsah šedé energie a pokud jej použijeme ve stavebnictví, má také výrazně zápornou bilanci CO2 (vypěstováním konopí a jeho zabudováním do stavby odebereme z atmosféry CO2). Výhodné je také, že se dá využít celá rostlina. Nevýhodou je ovšem poměrně vysoká cena – zhruba 5x až 7x vyšší než třeba minerální vlna odpovídajících parametrů.

Co je to šedá energie?

Jako šedá energie se označuje taková energie, která je potřeba k výrobě a přepravě produktu na místo spotřeby. V našem případě jde tedy o energii spotřebovanou na výrobu izolačního materiálu a k jeho dodání na místo stavby. Zatímco u starší výstavby byl podíl šedé energie stavebních materiálů na celkové energetické bilanci domu zanedbatelný, u moderních nízkoenergetických a pasivních staveb je šedé energii stavebních materiálů oprávněně věnována větší pozornost.

Termín šedá energie sice není vědeckým ani fyzikálním pojmem, šedá energie je ale kvantifikovatelná. Množství šedé energie odráží hlavně enviromentální hledisko výroby a spotřeby produktu. Nejméně šedé energie mají přírodní stavební materiály – dřevo, hlína, sláma. Naopak nejvíce šedé energie obsahují například plasty – polystyren, polyuretan atd.

Dřevovláknité desky

Dalším materiálem, který získává na oblibě, jsou izolační desky z dřevěných vláken – dodává je například firma STEICO nebo PAVATEX. Tyto desky jsou vyráběny lisováním krátkých a jemných dřevěných vláken za vysoké teploty. Jako pojiva slouží materiály na bázi přírodních pryskyřic a přírodní hydrofobizační látky. Tyto desky dobře hradí běžnou tepelnou izolaci v kontaktních zeteplovacích systémech.

Dřevovláknitá izolace ve sloupkové kontrukci dřevostavby

Detail tepelné izolace Steico v Two by four konstrukci dřevostavby. Stěnu pak v levém dolním rohu kryje silikátová omítka, což tedy u dřevostaveb vůbec nemáme rádi.

Vlastnosti dřevovláknitých izolačních výrobků

  • Ekologické parametry – izolace je naprosto zdravotně nezávadná (dokonce ani při práci s ní nejsou nutné žádné ochranné pomůcky). Dřevo je obnovitelný materiál, který váže uhlík. Výroba má velmi malý dopad na životní prostředí.
  • Výborné tepelně-izolační vlastnosti – mezi izolacemi patří díky své hlavní složce – dřevu – ke špičce. Nedosahují sice parametrů třeba šedého polystyrenu, rozdíly ale nejsou nijak významné. Běžná hodnota součinitele tepelné vodivosti se u dřevovláknitých izolací pohybuje mezi 0,038 – 0,048 W/mK.
  • Prodyšnost – dřevovláknité desky velmi dobře propouštějí vodní páru – faktor difuzního odporu dosahuje tak dobrých hodnot, že je tento materiál vhodný pro difuzně otevřené konstrukce.
  • Relativně velké objemové hmotnosti – vyšší objemová hmotnost (až 180 kg/m3) má pozitivní vliv jak na fázový posun teplotního kmitu (zjednodušeně řečeno – dům se v létě tolik nepřehřívá), tak na akustické vlastnosti izolantu nebo jeho tvarovou stálost. I nejlehčí (foukaná) dřevovláknitá izolace dosahuje v porovnání s polystyrenem nebo minerální vatou násobně lepších parametrů.
  • Solidní zvukově izolační vlastnosti – vzduchová neprůzvučnost, kročejový útlum i zvuková pohltivost dosahují díky vysoké objemové hmotnosti lepších hodnot než při použití jiných izolantů.
  • Požární odolnost – dřevovláknité desky běžně dosahují reakce na oheň třídy E (podle normy EN 13501-1).
Dřevovláknitá izolace

Tepelná izolace z dřevovlákna je mnohem příjemnější než minerální vlna – bohužel je také dražší. Cca trojnásobně.

Použití pružných panelů z dřevovlákna

Pružné panely z dřevovlákna (Pavaflex, STEICO Flex) se používají k výplním prostor mezi konstrukčními prvky – například jako součást stropů či konstrukce dřevostaveb. Technologie stavby je s nimi vlastně úplně stejná, jako při použití „tradiční“ minerální vlny. Izolace se naformátuje o několik procent větší, než je rozteč hranolů konstrukce či krokví a prostory mezi nim se tímto materiálem vycpou. Jako záklop lze použít OSB desku nebo třeba dřevovláknité desky (STEICO Therm, Pavatherm) – záleží samozřejmě na projektu.

Konstrukce domu z nosníků STEICO, před aplikací tepelné izolace. Foto Holz-ahmerkamp.de

Desky z dřevovlákna lze ale s úspěchem použít také na podlahu a střechu. Zátěžové podlahové desky tvoří vyrovnávací vrstvu podlah, v podobě desek se dřevovlákno používá v difuzně otevřených konstrukcích pro záklop střech.

Zajímavostí je také využití dřevovláknitých desek jako náhrady sádrokartonu v interiéru – lze je upravovat tenkovrstvými omítkami, ale na rozdíl od sádrokartonu mnohem méně praskají.

Leave a Reply


*