Vyvýšený záhon – lepší ergonomie i ochrana před škůdci

Vyvýšené záhony mají několik velkých výhod. Lépe se na nich pracuje (pokud se bavíme o malém „ručním“ pěstování bez mechanizace) a také v nich mnohem snadněji uchráníte svou zeleninu či květiny před škůdci.
A dobře udělaný vyvýšený záhon navíc velmi pěkně vypadá a může být příjemným doplňkem třeba zanedbaného dvorku.

Ve vyvýšeném záhoně probíhá kromě růstu rostlin také rozklad organického materiálu v hlíně. Díky tomu je zde mírně vyšší teplota než na zemi, což vaše zelenina jistě ocení. Rostliny zde rostou ve velmi výživném substrátu, a díky tomu rychleji dozrávají. Díky vyšší teplotě v záhoně se navíc i prodlužuje vegetační doba rostlin, což výnosy dále zvyšuje. O vyvýšený záhon se dobře pečuje, rostliny jsou umístěné výše, není nutné se k nim ohýbat při plení a okopávání, zelenina se také lépe sklízí. Pro správnou ergonomii je ale dobré přizpůsobit tvar celého záhonu – nedělat jeje zbytečně široký a raději používat půdorys do tvaru „L“ či „U“. Umísti se pak dá kamkoli, nejen do zahrady, ale také na dvorek či balkon. Možností je spousta.

Jak jej vytvořit?

Postavení vyvýšeného záhonu není vůbec složité. Potřebujete vlastně jen dobré místo, materiál a chuť do fyzické práce. Nejdříve je třeba si obstarat materál na stěny. Ty bývají vytvořeny nejčastěji z prken, mohou je ale tvořit i cihly či kámen. Nemusíte kvůli tomu ihned běžet do nejbližšího hobbymarketu, ale pozeptejte se ve svém okolí, zda někdo nemá za drbnou úplatu stará prkna či cihly ze stavby. Hodně lidí staví vyvýšené záhony i z palet. Stěny záhonu mohou být vysoké téměř libovolně – většinou cca 30 – 50 cm. Tvar záhonu záleží na vás a místních podmínkách, vhodný je obdélník či malý čtverec nebo „účko“.

Důležité je, abyste na všechny rostliny dobře dosáhli. Pokud záhon zakládáte na terénu, vykopejte zeminu v jeho půdorysu do hloubky cca 20 cm. Poté postavte zdi do požadované výšky. A pak už je vzniklou „vanu“ naplňte obsahem. Na dno přijde hrubý organický materiál – jako jsou zbytky větví, štěpka, kůra atd. Další vrstvou bude například listí (asi vynechejte listy z ořešáku) či tráva smíchaná s hlínou z výkopu. Nahoru pak přijde čistá hlína obohacená kompostem. Obsah záhonu postupně sedá, jak organický materiál tlí, takže substrát by měl tvořit malý kopeček. I tak ale budete muset záhon průběžně doplňovat o hlínu či kompost.

 

Výhody a nevýhody vyvýšených záhonů

Kromě zmíněných výhod má vyvýšený záhon ještě jednu pozitivní vlastnost – jeho obsah se dobře chrání před škůdci. Lze jej totiž dobře oplotit pletivem či mosktiérou, můžete je navíc zkombinovat s foliovníkem či pařeništěm. Osobně vidím v této oblasti zajímavou možnost ochrany zeleniny před slimáky. Ty by mohla odradit hlavně ohrádka z plechu či dvou měděných drátů. Okolí vyvýšených záhonů je možné vysypat pískem a tím jej těmto hnusným tvorům více znepříjemnit.

A jaké jsou nevýhody? Moc jich není, ale přece jen se nějaké najdou. Vyvýšený záhon není trvalý a po několika letech jej budete muset obnovit – tedy vytvořit úplně znovu. Záhon se také hůře zalévá – přece jen rostliny jsou umístěné výše, což je výhoda, pokud potřebujeme vyplít plevel, ale nevýhoda, když máme k rostlinám zvednout  konev. To ale může vyřešit nějaký závlahový systém. S vyvýšenými záhony hodně pracuje permakultura. Dá se totiž hodně experimentovat s jejich tvarem (bylinkové spirály), orientací ke světovým stranám, sklonem půdy atd. Ale o tom třeba někdy příště.

Zdroj obrázků: Offgridquest.com

Leave a Reply


*